Prosinec - zima už je tady

V prosinci začíná zasloužený odpočinek a na zahradě vše spí zimním spánkem. My máme zazimováno, listí shrabané, chvojím pokryté choulostivé rostliny, sudy s dešťovkou prázdné.

Zahrádkář v prosinci

Pro nás prosinec většinou znamená, že veškerou práci na zahradě máme hotovou a do jara můžeme odpočívat. Čas odpočinku se ale dá skvěle využít pro plánování. Ať již jarní výsadby, studiu odborné literatury i internetu, ale třeba i stavbě nových záhonů.

Pokud ale není zamrzlo, stále ještě můžeme dodělat to, co jsme v předchozích měsících nestihli. Čistit záhony od dosloužilé vegetace, shrabat poslední listí, a nebo se dát do přípravy nových záhonů. Je také poslední možnost zasadit ozimný česnek.

Práce na zahradě - kontrola zazimování

Na zahradě musíme průbežně kontrolovat, že je vše sále dobře zazimované. Je období vegetačního klidu, tudíž můžeme provádět řez bobulovin a jádrovin.  Pokud nám to počasí dovolí, můžeme se pustit do udržovacích prací, třeba opravy plotu.

Pokud není sníh a ani nemrzne, nezapomínáme zalívat, zejména nově zasazené stromky. Pokud jsme to již neudělali, zkontrolujeme nářadí, případně provedeme i jeho údržbu.

Také pravidelně sypeme zob do krmítka. A pokud s tím začneme, je potřeba vytrvat celou zimu. Ptáci si totiž na přísun zobu zvyknou a pak by jim mohl chybět.

Co bychom měli udělat:

• plánovat nové záhony
• zavlažovat stromky, pokud nemrzne
• sypat do krmítka
• provést udržovací práce na zahradě
• pořádně si odpočinout a v klidu si užít svátky

A máme-li málo, můžeme:

• plánovat jarní výsadbu
• číst odbornou literaturu
• zkotrolovat zahradní nářadí
• prohrnovat sníh a shazovat ho z větví stromů

Listopad - zima za dveřmi

Podzim začímá pomalu střídat zima. Do konce měsíce bychom měli mít vše zazimované, jinak se může stát, že nás předběhnou celodenní mrazy. Než začne mrznout, vypustíme vodu z trubek a nádrží, aby nepopraskaly.

Hlavně ale: protože to hlavní máme hotovo, můžeme začít plánovat změny na zahradě. Jistě se nám po zahradním ruchu začíná, nebo brzy začne, stýskat, a proto můžeme plánovat stavbu nových záhonů, úpravu stávajících, přemýšlet o skleníku, nemáme-li žádný. Přes zimu nám naše nápady uzrají a v předjaří je můžeme začít realizovat.

Zahrádkář v listopadu

V listopadu je nejvyšší čas z balkónů a venkovních parapetů odnést letničky. Pokud jsme to ještě nestihli, přikryjeme záhony s nově zasazenými cibulovinami a trvalkami. Abychom na jaře našli trávník v co nejlepší formě, musí listí musí z trávníku průběžně pryč.

Koncem listopadu již většinou půda "usíná" a její teplota celodenně klesá pod 9°C. A to je ta správná chvíle pro sázení česneku. Pokud bychom čekali příliš dlouho, může se stát, že půda zamrzne a sadba se nemusí dožít jara. Navíc většina druhů česneku je určena právě pro podzimní výsadbu a při jarní výsadbě by výnosy zdaleka nebyly takové. A naopak, pokud bychom česnek sázeli příliš brzo na podzim, mohl by vyklíčené stroužky poškodit mráz či různé choroby (například fuzariová hniloba).

Práce na zahradě - sadba ovocných stromků

Pokud jsme na podzim zasadili nové dřeviny, nezapomínáme na jejich pravidelné zavlažování, naposledy před zimou také vydatně zalijeme stálezelené dřeviny. Okrasné trávy před zimou svážeme, ale nestříháme.

Listopad je ideální doba na výsadbu zimní cibule a česneku a jarního zelí. Do záhonků s výživnou půdou můžeme zasít jarní karotku, salát, kořenovou petržel i ředkvičky.

Důležitým úkolem je také úklid a údržba zahradního náčiní. Pečlivě očistíme, nabrousíme, uložíme, zárověň při úklidu zjistíme, který nástroj je třeba vyměnit, či přikoupit. Přes zimu to všechno v klidu stihneme a na jaře nám to může ušetřit spoustu času i nervů.

Proházíme také kompost, případně ho můžeme prolít močůvkou. Jahodník nakrýváme, v případě sucha zavlažíme.

Také bychom se tento měsíc měli věnovat růžím, obrýt je a ke kořenům nakrnout zeminu. Růže je poté potřeba přikrýt chvojím, pokud není zem zmrzlá a je pěkné počasí, můžeme ještě růže zasadit.

Až do poloviny měsíce můžeme vysazovat ovocné stromky, již vysazené ošetříme proti škůdcům i zvěři.

Co bychom měli udělat:

• úklidit květináče s letničkami
• zavlažovat stromky
• proházet kompost
• zasadit ovocné stromky
• zazimovat růže

A máme-li málo, můžeme:

• ošetřit stromky proti škůdcům a zvěři
• zavlažit jahody
• vysadit cibuli, česnek a zelí
• připravit si zemní směs na jarní sazenice
• kompostovat listí, vypustit vodu z trubek a nádrží

Říjen - příprava na zimu

Pro říjen jsou již časté mrazy a není vzácné ani sněžení. Proto bychom měli svůj čas na zahradě trávit převážně tím, že na zimu připravíme i naše záhony a rostliny. Před tím je samozřejmě potřeba sklidit poslední letošní zbytky úrody.

Zahrádkář v říjnu zazimovává

Užívejte si práci na zahradě, protože následující měsíce budete trávit spíše v teple domova a budete nedočkavě vyhlížet jaro. Je třeba vyčistit záhony, na kterých byly letničky, trvalky je třeba ostříhat, choulostivější i přikrýt, ideálně chvojím nebo slámou. Nikdy nepřikrývejte plastovými fóliemi. Pokud máte na zahradě stále ještě plody rajčat nebo paprik, je nejvyší čas na jejich sklizení. Dozrát vám mohou i doma na parapetu.

Práce na zahradě - úklid i zakládání nových stavbiček

V říjnu nás čeká poslední sečení trávníku. Ten necháme trochu delší, než obvykle. Do zimy ještě trochu obroste a mráz ho nepoškodí. Okopeme také jahody a přihrneme k nim zeminu, ta je bude chránit před zimou. Také sklidíme poslední ořechy, jablka a hrušky. Záhony, které jsou sklizené a již je letos nebudeme potřebovat zryjeme a přihnojíme. Nyní je ideální čas na chlévský hnůj, který potřebuje na záhoně přes zimu orazit.  Zároveň ještě můžeme zasít kořenovou zeleninu, která zimu přečká v hlíně a na jaře nám vyraší.

Jakmile je uklizeno a zazimováno, nastane na zahradě takový zvláštní klid a mír. Pokud vás během léta napadly úvahy o tom, co jak změnit, postavit nebo upravit, je právě teď správný čas. Na zahradě nic nepřekáží, vše je uklizeno a dokud není zamrzlo, lze pilně budovat. Můžete založit skalku, pustit se do stavby vyvýšených záhonů nebo skleníku. Jakmile uhodí dlouhodobější mrazy, bude s těmito činostmi konec.

Co bychom měli udělat:

• zrýt a přihnojit záhony
• zazimovat jahody a choulostivé trvalky
• zasít kořenovou zeleninu
• uklidit zahradnické náčiní
• sklidit poslední zbytky úrody

A máme-li málo, můžeme:

• zasít ředkvičky a salát
• založit nový záhon s jahodami
• vysadit dřeviny
• odplevelit a zrýt záhony
• užívat si babího léta

Září - sklizeň ovoce

Podzimní sluníčko, chladná rána s mlhami a tma již po večerníčku by mohly lákat k odpočinku. Opak je ale pravdou, práce na zahradě ani zdaleka nekončí. S přicházejícím podzimem pomalu utichá hlavní sklizeň zeleniny a začíná hlavní sklizeň ovoce. A nejen to.

Sklizeň pokračuje

V září má zahrádkář nejvíce práce se sklizní ovoce. Nicméně i zelenina je ještě v plném proudu - cukety, okurky a rajčata mohou v září ještě pár kilo úrody dát. Přichází čas dýní a tykví, typické zeleniny raného podzimu. Také dozrávají léčivé plody, jako je arónie, jeřáb, rakytník, dřín či šípek. Dozrávají i vlašské i lískové ořechy.

Pokud máme na zahradě rostliny, které jsou zimouřivé, nyní je vhodný čas na jejich zazimování. Pokud máte zahradní jezírko, nezapomeňte na jeho pravidelné čištění. Listí bříz, vrb a osik začíná padat.

Práce na zahradě - začíná sázení i zazimování

Ještě můžeme sklízet jahody po druhé úrodě, zároveň je vhodné jahodníkové záhony zlehka okopat, přihnojit a pokud chceme jahody teprve začít pěstovat, nyní je ideální doba na jejich výsadbu. Zahrádka nám nabízí i úrodu brambor, zelí, celeru či mrkve. Sklízíme také květák, a pokud ještě nevytvořil růžičky, musíme ho chránit před prvními mrazíky.

Ani na vysazení zeleniny není ještě pozdě, vyrůst stihnou ředkvičky či raný salát - obvláště máme-li možnost záhony přes noc chránit fólií. Po sklizení zeleninových záhonů je musíme připravit na zimu, odplevelit, zrýt a přihnojit.

Ani okrasná zahrádka napřijde v září zkrátka, vhodná doba je pro vysazování jarních cibulovin, tulipánů, narcisů, krokusů a také můžete teď v září, nebo v říjnu, vysadit okrasné keře.

Co bychom měli udělat:

• sklízet ovoce, ořechy a léčivé plody
• čistit zahradní jezírko
• zazimovat choulostivé rostliny
• sklízet podzimní zeleninu

A máme-li málo, můžeme:

• zasít ředkvičky a salát
• založit nový záhon s jahodami
• vysadit okrasné keře
• odplevelit a zrýt záhony
• užívat si babího léta

Srpen - období sklizně

V srpnu naše zahrada kvete všemi teplomilnými květinami. Ale hlavně - sklízíme ovoce i zeleninu.

Zahrádkář v srpnu převážně sklízí

Srpen je hlavní sklizňový měsíc. Samozřejmě ani nyní se nevyhneme zalévání, ovšem pomalu přestáváme s hnojením a vše směřujeme ke zužitkování úrody. Jak už to bývá, některé plodiny jako okurky nebo cukety plodí ve velkém a naráz, takže již nevíme, co s nimi.

Také pokračujeme v odstraňování okvetlých květin. Nezapomeneme ani na zalévání a celkovou údržbu trávníku. Také je nyní čas na stříhání živých plotů.

Práce na zahradě

V srpnu se nám na záhonech začíná uvolňovat místo po již ukončených hlavních plodinách a my můžeme stále ještě čas zasít salát, hlavně polníček, ředkve i ředkvičky, cibuli. Pro sklizeň v příštím roce můžeme zasít růžičkovou kapustu. Kdo chce zkusit něco neotřelého, může druhé polovině srpna zasít pro jarní sklizeň velmi chutnou a diabeticky významnou zeleninu černý kořen.

Na začátku srpna je nejvyšší čas sklízet cibuli a česnek. Také nyní je ta správná chvíle založit nový záhon s jahodami.

Na okrasné zahrádce můžeme sázet cibulky sněženek, bledulek, kandíku psího zubu, šafrány, ocúny a bramboříky. Také je čas vysadit mladé jehličnany i s kořenovým balem. Po vysazení nezapomeňte stromky přivázat ke kolíku, aby je vítr nevyvrátil.

Trvalky, pokud již odkvetly, dělíme a poté přesazujeme.

Co bychom měli udělat:

• sklidit česnek a cibuli
• vysadit cibulky květin
• vysadit mladé jehličnany
• dělit a přesazovat trvalky
• stříhat živé ploty

A máme-li málo, můžeme:

• zasít saláty
• založit nový záhon s jahodami
• zasadit černý kořen, ředkve, ředkvičky, cibuli a kapustu
• podpírat větve s bohatou úrodou
• zavlažovat a zalévat

Červenec - zahrada vydává plody naší práce

Začátkem července je zrání jahod v plném proudu, což přivítají nejenom děti. Nastupuje i hrášek, cukety, okurky a další "objemové" plodiny. Pro nás ovšem pokračuje doba zalévání, hnojení a kypření. A v dnešním konečně normálně vlhkém roce i krocení plevele. Člověk by neřekl, jak některé ty naprosto neužitečné rostlinky (ze strávnického hlediska) umí rychle růst. Je dobré v této době přehodit kompost z jarního čištění zahrady, aby se na povrch dostal vnitřek a zase naopak. Na podzim jako když najdeme.

Červenec: zaléváme

Poslední léta byla velmi suchá, ale tento červenec může čerpat vláhu z vlhkého jara. Nádrže na dešťovku jsou jistě plné a půda není vyschlá. Přesto je třeba zalévat dle potřeby dešťovkou. Cukety, rajčata nebo okurky mají požadavky na vodu značné, protože ji potřebují na růst hmoty a spousty ji uloží do plodů. Pokud okurky necháte na suchu, zhořknou. Rajčata zase při nepravidelné zálivce začnou praskat.

Přihnojení nyní nejvíce ocení letničky v květináčích a závěsných truhlících, stromy, keře a naposledy v tomto roce přihnojíme také růže. V zásadě však můžeme přihnojit většinu rostlin. Kdo si na jaře založil na jíchu (zákvas například z kopřiv), může ji nyní v poměru 1/10 používat při zalévání.

Pokračujeme také v odlamování uschlých květin v květináčích a tím jim prodlužujeme dobu kvetení.

Práce na zahradě - konečně opravdu sklízíme

Začátek měsíce je období jahodové sklizně. Ihned po sběru jahod vždy odstraníme výhonky. Záhody s jahodníky je třeba každé tři roky obnovit (psali jsme zde). Dále také sklízíme třešně, rybíz, angrešt, maliny, letní odrůdy jabloní, hrušní, meruňky, plody letních slivoní.

Průběžně sklízíme také zeleninu, brokolici, fazolové lusky, hrášek, okurky (čím častěji je sklízíme, tím více se tvoří), sladký fenykl. Nezapomeneme zaštipovat postranní výhonky rajčat, aby měla sílu na plody. A koncem měsíce jim zaštípneme i terminál, aby nám nasazené plody stihly dozrát. Brambory začneme sklízet, jakmile jim začne žloutnout nať. Od v průběhu července jde ze záhonů česnek - rané odrůdy začátkem a pozdnější v jeho druhé polovině.

Dělíme a přesazujeme kosatce.

Ještě i v červenci vyséváme pekingské a čínské zelí. Do poloviny července ještě můžeme zasadit keříčkové fazole. Vyséváme také vhodné odrůdy salátu a mrkve.

Co bychom měli udělat:

• odstraňovat výhonky u jahod
• sklízet zeleninu  - jahody, hrášek, česnek, okurky, brokolici,...
• protrhávat mrkev, okurky, rajčata
• přihnojovat hlavně letničky, stromy a keře
• proházet kompost
• zalévat, zalévat, zalévat

A máme-li málo, můžeme:

• zasít pekingské a čínské zelí, mrkev
• sklidit brambory, pokud začne žloutnout nať
• zasadit keříčkové fazole
• naposledy přihnojit růže
• prokypřovat záhony

Červen - léto je tady

Začíná léto v plné síle a proto je nyní potřeba hlavně zalévat a hnojit. Samozřejmě ani na plevel nesmíme zapomenout a likvidujeme ho zavčasu dřív, než začne o živiny okrádat naši úrodu. A než se začne semenit...

Naše zahrada krásně kvete, voní a plodí a i přes to, my stále ještě můžeme sázet.

Zahrádkář v červnu sklízí, hnojí i sází

Trávník v suchém počasí zavlažujeme, pravidelně sečeme a také můžeme přihnojit.

Odstříháváním uschlých květů macešek, aksamitníků a dalších okrasných květin můžeme prodloužit dobu kvetení. Když začínají růže a mečíky nasazovat ke květu, je čas je přihnojit. Pokud po odkvětu seřízneme chrpy, ostrožky, vlčí boby a rané kopretiny, vykvetou v průběhu léta znovu.

Důkladně zaléváme především ředkvičky a kedlubny. Odlamujeme svrchní listy květáku, aby měla hlava lepší podmínky ke zrání. U tyčkových odrůd rajčat a dalších rostlin, je třeba důsledně vylamovat postranní výhony, které rostlinu oslabují a snižují úrodu plodů. Keříčkové odrůdy nevylamujeme.

Práce na zahradě - sklízíme i sázíme

V červnu můžeme stále ještě vysazovat zelí, růžičkovou kapustu, pór i saláty. Během raného léta lze průběžně vysévat ředkvičky. Rychle rostoucí a popínavé rostliny je třeba přivazovat k tyčkám, pokud nemáme spirálovité tyčky, tam to rostliny zvládnou sami pouze s malou pomocí.

V průběhu měsíce bychom také měli přihrnout brambory zeminou, zlepší to úrodu. Dáváme také pozor, nyní mohou být brambory a rajčata napadeny plísní. A pochopitelně na bramborách hlídame imperialistického brouka - mandelinku.

Na začátku měsíce je poslední vhodná doba, kdy lze jahody mělce prokypřit a odplevelit (pokud je to třeba) a poté pod ně položit mulč.

Také je ideální čas k nařízkování okrasných keřů. Trvalky, které kvetou na jaře, je nejlepší přesazovat a množit dělením trsů do poloviny června.

Je třeba sklidit chřest a rebarboru, později se jejich kvalita zhoršuje. Ihned po sklizni připravíme půdu na výsadbu rajčat, lilku a paprik. Můžeme vytrhat kořenovou zeleninu, ředkvičky, salát, kedluben a koncem měsíce i květák a zelí.

Co bychom měli udělat:

• nařízkovat okrasné keře
• sklízet zeleninu, hlavně chřest a rebarboru
• vysázet zelí, kapustu a pór
• přihnojovat všechny rostliny
• poslední možnost pro výsadbu rajčat, lilku a paprik
• přihrnovat brambory

A máme-li málo, můžeme:

• ostříhávat uschlé květy
• seříznout chrpy, ostrožky, kopretiny...
• přivazovat rychle rostoucí rostliny
• kochat se krásnou zahradou

Květen - léto klepe na dveře

V květnu nás na zahradě, více než cokoli jiného, zaměstnává plevel. Díky vyvýšeným záhonům však záhony nejsou zahlceny tolik a i likvidace plevele je daleko pohodlnější. Naplno se také věnujeme sečení trávníku. Ale ani sázení a stříhání v květnu ještě neodzvonilo...

Zahrádkář v květnu pleje, sází, stříhá...

Proti plevelu už nějakou dobu bojujeme, stejně tak začíná naplno boj proti slimákům. Ti vylézají nejvíce po dešti, ráno a za soumraku. Nejlepší je slimáky sbírat a usmrtit vařící vodou, kde se slimáci rozpustí, pak je můžeme vylít na kompost. Dobré je taky hýčkat si na zahradě přirozené nepřátele slimáků, ježky, ptáky, užovky i ropuchy stavbou jejich přirozených úkrytů - hromada klestí, kamenů apod.

Okopeme a odplevelíme jahody, zalijeme je a přihnojíme, pokud už však začaly kvést, okopáváme je jen minimálně a opatrně. Ekologicky smýšlející zahradníci jistě rádi sáhnou po hnojivech bez chemie, jako například řada Natura od Agro CS.

Trávník bychom nikdy neměli nechat přerůst, jakmile výška přesáhne třetinu požadované výšky, sečeme.

Práce na zahradě - první sklizně

V květnu je čas sklízet první zeleninu, hlavně ředkvičky, špenát a hlávkový salát a začneme také vyjednocovat výsevy zeleniny z dubna.

Po zmrzlých mužích patří do země rajčata, papriky, okurky, lilky, patisony, cukety a melouny, také je čas zasadit letní zeleninu, okurky nakládačky, polní saláty a fazole, pro pozdní sklizeň opět můžeme zasít mrkev, červenou řepu, saláty a cibuli sazečku. Už smějí do země některé velmi choulostivé cibuloviny a hlíznaté rostliny, mezi nimi tygřice, dosny, jiřiny, begónie, křín, jakobská lilie a sperkélie. Už je čas vysázet vetšinu letniček do zahrady a dvouletky pro podzimní výsadbu, hlavně karafiáty, astry, pomněnky, macešky a náprstníky.

Začneme stříhat všechny listnaté a jehličnaté dřeviny, jež chceme tvarovat. Nezapomínáme na pravidelnou zálivku, vodu lijeme vždy ke kořenům, nikdy ne přes listy rostlin.

Hlídáme mšice na stromech, zejména ovocných. Proti těmto savým škůdcům je potřeba zasahovat zejména v období rašení. Pokud nejsme přátelé chemie, lze použít postřiky na bázi olejů, jako je například Rock Effect od Agro CS.

Co bychom měli udělat:

• zasadit letní zeleninu a letničky - pokud už nemáme
• sklízet první zeleninu
• zasáhnout proti plevelu a slimákům, hlídat mšice na stromech a případně zasáhnout (ekologickým) postřikem
• vyjednotit výsevy zeleniny z dubna
• vysadit do země cibuloviny

A dále můžeme či musíme:

• zalévat záhony podle aktuální situace
• ostříhat listnáče i jehličnany do požadovaného tvaru
• vábit na zahradu ježky, užovky a další nepřátele slimáků stavbou úkrytů
• zasít opět mrkev, řepu, saláty i cibuli
• okopat a přihnojit jahody

Duben - práce v plném proudu

Tulipány, narcisy i zlatý déšť zaručeně věstí duben.  I přes aprílové počasí je jaro plně tady a s ním i nekončící zahradnická práce. Dokonce i doma můžeme právě teď přesazovat pokojové i balkonové rostliny.

Na plné pecky

Letošní mrazíky sice nástup jara přibrzdily, ale předpověď slibuje, že po prvním aprílu vše začne bežet velmi rychle. Brzy se začnou objevovat škůdci, a proto není na škodu opatřit si účinné pasti nebo přípravky proti nim bojující. Odstraníme i zazimování nádrží a sudů, které budou v dalších měsících velmi využívaná a rovnou (obzvláště, bylo-li sucho) řádně zavlažíme. Je také třeba mít zásobu hnojiva a v dubnu přihnojit letničky. Pokud sami kompostujeme, hrubé části, které neprošly sítem buď opakovaně zkompostujeme, nebo je použijeme jako mulč pod keře.

Práce na zahradě - začíná příjemný maraton

Pokud někdo zaspal, začátkem dubna je ještě možné zasadit česnek. Jinak se ale na záhony právě teď vysazuje téměř všechna zelenina, včetně sazenic salátu a brokolice, také mrkev, červená řepa, brambory, křen nebo hrášek. Pokud jste si předpěstovali rajčata, můžete je zasadit do skleníku. Zasévat můžete také letničky, chrpu, krásenky, lichořeřišnici, měsíček, slunečnice i okrasné dýně. V dubnu je také ideální čas k domácímu předpěstování vodních melounů, okurek a dýní.

Trávník je zahradnickou disciplínou sám o sobě. Nyní musíme letos poprvé posekat, prokypřit - ideálně vertikutátorem, zasít trávu tam, kde jsou po zimě prázdné plochy a pro ty, kteří trávník teprve chystají, právě teď je ten pravý čas jej založit.

V první půli dubna je vhodné provést první řez růží a do konce dubna ukončit sadbu ovocných i ostatních dřevin.

Co bychom měli udělat:

• poslední možnost zasadit česnek
• sázet zeleninu na záhony
• provézt řez růží
• zasít letničky
• provzdušnit a posekat trávník

A máme-li málo, můžeme:

• zavlažit zahradu
• zakročit proti plevelu a škůdcům
• vysadit poslední dřeviny
• předpěstovat doma melouny, okurky a dýně
• přihnojit letničky

Celostátní karanténa se netýká ani internetových obchodů, ani prodejců zahradnických potřeb.

V pátek nám sice oficiálně začná jaro, ale místo těšení se na něj má většina národa jiné starosti. A to není dobře.
Přesto věříme, že nepodléháte trudomyslnosti. Pokud ano, zkuste si zazpívat píseň proti trudomyslnosti.

Nebo si udělejte radost vyvýšeným záhonem, opěrnou zídkou či lavičkou.
My pokračujeme bez omezení.
Naše sestavy si můžete vybrat z pohodlí domova a před dveře vám je přiveze přepravní služba.

Fungují i prodejci zahradních potřeb, takže se nemusíte bát, že byste neměli záhon čím osázet. Dle vyhlášení vlády od 16. března 2020, 00.00 hod. se zákaz maloobchodního prodeje zboží a služeb nevztahuje také na prodej zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby.

Takže hlavu vzhůru, přežili jsme horší věci. Buďte ohleduplní vůči okolí, zbytečně se nesdružujte, držte se aspoň 2 metry od ostatních, myjte si ruce a za pár týdnů bude vše zase v normálu. Nebo si na to aspoň zvykneme :-).

Pokud se nás chcete na cokoliv zeptat, volejte +420 606 642 404 nebo pište na jaroslav@woodblocx.cz. 

Hezké jaro přeje WoodBlocX tým

Jarní soutěž o záhon v hodnotě 10 000 Kč včetně náplně z 3-vrstvého systému od Agro NATURA!

SOUTĚŽ UKONČENA, VÝHERCI VYBRÁNI A INFORMOVÁNI. DĚKUJEME VŠEM Z ÚČAST!

1. cena - vyvýšený záhon 2250 x 1125 x 450mm vyhrává paní Marta Kuchejdová
2. cena - výběr ze sortimentu Agro Natura v hodnotě 2000 Kč vyhrává paní Hana Radostná
3. cena - výběr ze sortimentu Agro Natura v hodnotě 1000 Kč vyhrává paní Marcela Peremská

Jaro už nesměle nakukuje do dveří, takže je čas mu ty dveře otevřít. Proto jsme se rozhodli podpořit jednoho z vás vyvýšeným záhonem včetně profi sady substrátu, živin a drenáže Agro NATURA. Další dva dostanou ceny v hodnotě 2 000 Kč a 1 000 Kč, také ze sortimentu značky Agro NATURA. Sortiment Agro NATURA totiž stejně jako naše záhony respektuje pravidla ekologického zemědělství. Všichni tři obdarovaní tak budou podpořeni ve snaze sami si vypěstovat úrodu v bez chemie.

Na výběr bude ze tří variant - obdélníkový záhon, rohová bylinková zahrádka nebo osmistranný vyvýšený záhon.

Co udělat pro to, abyste vyhráli záhon včetně třívrstvé náplně nebo balíček ze sortimentu Agro NATURA?

Soutěž probíhá v období od 5. 3. - 7. 4. Účastnit se jí mohou všichni, kdo jsou na www.woodblocx.cz registrovaní k odběru newsletteru. Pokud tedy registrovaní nejste, můžete tak učinit ZDE. Poté přejděte na náš facebookový profil a do komentáře k příspěvku na tuto soutěž napište, který ze tří nabízených záhonů byste chtěli. To jsou povinné kroky. Dálě budeme moc rádi, když tento příspěvěk bude sdílet. Výherce jsme původně měli losovat na veletrhu For Garden v sobotu 28. 3. 2020. Protože se ale veletrh z důvodu COVID v lepším případě odkládá, proběhne losování dne 8. 4. 2020 v naší kanceláři.

Pravidla soutěže - shrnutí:

Březen - jaro je tady

V březnu se začíná jaro ozývat prvními jarními květinami. Sněženky, krokusy i další rostliny na zahradě se začínají pod vlivem teplých jarních paprsků probouzet k životu. Začíná vylézat česnek zasazený koncem podzimu. Zkrátka zahrada začíná ožívat životem a nám začíná přijemný čas zahradničení v plné parádě! Další sezóna je tady a nemůžeme zaspat její začátek.

Zahrádkář v březnu začíná opravdu zahradničit

Právě nyní začíná ten pravý čas na výsev většiny semínek na parapet. Na začátku měsíce je nejvyšší čas na papriky - s těmi jsme mohli začít už v únoru, dále brokolice, v druhé polovině také rajčata.  A protože budeme hlavně zasívat už na zahradě, je třeba si připravit k ruce plán výsevu, který jsme si připravili v zimě. Řídíme se výsevem podle tratí (psali jsme zde) a zároveň je dobré vědět co s čím je vhodné pěstovat (psali jsme zde).

Čím začít?

Když pominou mrazy, je vhodná doba odstanit ze záhonů všechny ochrané fólie, chvojí i další materiály, kterými jsme je chránili před námrazou. Pokud byla zima suchá, zalijeme řádně všechny stálezelené listnáče a neopadavé jehličnany. V březnu je také nutné sklidit zeleninu pěstovanou pod sněhem.

Když je zem po zimě ještě vlhká, ale již prohřátá sluncem, můžeme záhony s trvalkami pokrýt mulčem. Zlehka prokypříme a přihnojíme jahodníky. V druhé polovině března vyséváme na venkovní záhony mrkev, ředkvičky, špenát, petržel, raný salát, hrách, kopr a můžeme i cibuli a jarní česnek.

Pokud máte v plánu založit živý plot a nestihli jste jej vysadit na podzim, nyní je na to také vhodná doba. Stejně tak můžete vysazovat ovocné stromy a keře. Na konci měsíce, pokud je dobré počasí, lze vysadit na zahradu okrasné trvalky kvetoucí v létě a vytrvalé bylinky.

Co bychom měli udělat:

• odstranit ochrané fólie
• začít vysévat další semínka na parapet
• sklidit zeleninu pěstovanou pod sněhem
• přihnojit jahodníky
• sázet ovocné stromy a keře
• začít vysazovat zeleninové záhony

A máme-li málo, můžeme:

• zalévat stromky (pokud byla suchá zima)
• trvalky pokrýt mulčem
• vysadit živý plot
• začít sázet okrasné trvalky a bylinky
• vysazovat okrasné listnáče

Únor - jaro se blíží!

Únor je sice poslední zimní měsíc, avšak bývá nejchladnější. Pro zahrádkáře to znamená, že na zahradě jako takové moc práce ještě není. Přestože krmítko za oknem je stále plně využívané (protože ho vzorně doplňujeme) a příroda většinou ještě odpočívá, jaro už o sobě může dávat vědět prvními jarními květy.

Zahrádkář v únoru zahradničí spíše doma

Pokud máte v plánu pěstovat si úrodu od semínek, pomalu přichází čas na zasetí paprik a další zeleniny či květin. Chcete-li zakládat úrodu až koupenými sazenicemi, máte ještě čas. V každém případě můžete za vhodného počasí provádět udržovací práce na zahradě nebo kontrolovat zazimovaná semínka a cibulky.

Práce na zahradě - začínáme pozvolna

Jsme-li kromě zelinářů i ovocnáři a stromů máme více, je možné pokračovat s jejich řezem, abychom to do konce vegetačního v klidu stihli. Pokud není sních a nemrzne, je vhodné stromy průběžně zalívat.

Pokud je dlouhodobě nad nulou, můžeme si do záhonů zasít mrkev a jinou kořenovou zeleninu. Stejně tak do venkovního studeného pařeniště můžeme vysít první úrodu ředkviček.

Leží-li na zahradě sněhová přikrývka, prohrnujeme si cestičky a sníh přihazujeme ke stromům. Také v tomto období nezapomínáme na doplňování krmítka. Nadále kontrolujeme zazimování. Okrasné trávy  a bambusy, které jsme si na zimu svázali nyní seřízneme u země.

Co bychom měli udělat:

• začít doma vysévat semínka
• seříznout odolné trávy a bambusy
• přihnojit okrasné rostliny
• pokračovat s průřezy ovocných stromů
• doplňovat krmítka a lojové koule

A máme-li málo, můžeme:

• zalívat stromky (pokud není sníh a nemrzne)
• proházet kompost
• prořezat keře angreštu a rybízu
• vyčistit nepřenosé nádrže na vodu
• studovat odborné knihy a internet

Leden - zahrada spí

Leden není úplně typický zahrádkářský měsíc. Začátek roku je spíš takový lyžovací nebo ho trávit doma u kamen či ústředního topení… V lepším případě za oknem zahrada přikrytá sněhem, v horším bez sněhu přikrytá mlhavou dekou. Nicméně všude ticho a klid, většina zpěváčků v teplých krajích. Kdyby nepřilétla sýkorka do krmítka na terase, člověk by řekl, že se zastavil čas. Příroda odpočívá nabírá sílu na další sezónu.

Zahrádkář v lednu... také odpočívá

Zahrádkáři je nejlépe v křesle s dobrou knihou. Pokud se ale někdo po hektickém období Vánoc už začíná těšit na jaro, určitě nemusí sedět s rukama v klíně. 

Práce na zahradě - spíše udržovat a opravovat

Kromě udržovacích venkovních prací typu oprava plotu nebo průběžného odstraňování odumřelých částí rostlin je dobré začít řešit osevní plány (psali jsme zde a zde). Plánování sadby se samozřejmě neobejde bez evidence co na jakém záhonu v minulosti rostlo. Jinak budeme těžko dodržovat posloupnost výsadby podle tratí (psali jsme zde).

Měli bychom začít přemýšlet, zda se na jaře spolehneme na koupené sazeničky nebo si je ze semínek vypěstujeme sami. Ve druhém případě je čas na nákup semínek. Na parapet si dokonce můžeme zasít bylinky - řeřichu a třeba pažitku.

Důležité je také zkontrolovat zazimování záhonů i stromků. Pokud není sníh a nemrzne, určitě je dobré zahradu včetně stromů průběžně zalívat. Absence sněhu zvyšuje nároky na zazimování. Sníh dodává nejen vláhu, ale i izoluje. Pokud sluníčko začne vytahovat první výhonky trvalek, zamáčkneme je zpátky, mají ještě čas. Citlivé keře a stromy zase můžeme proti holomrazům ochránit netkanou nebo jutovou textilií.

Určitě zkontrolujeme nářadí, nabrousíme nůžky, rýč, nože a dokoupíme chybějící.

A protože je období vegetačního klidu v plném proudu, můžeme provádět řez dřevin. To se týká především bobulovin a jádrovin, které je možné řezat v průběhu celé doby vegetačního klidu. Peckoviny pak řežeme v předjaří, a to až do doby květu.

Co bychom měli udělat:

• zkontrolovat a doplnit nářadí
• plánovat osevní plány
• nakoupit semínka
• domě můžeme celoročně sít bylinky
• doplňovat krmítka a lojové koule

A máme-li málo, můžeme:

• zalívat stromky (pokud není sníh a nemrzne)
• začít s řezem bobulovin a jádrovin, případně okrasných keřů
• prohnat vánoční stromeček drtičkou větví a získat super mulč
• studovat odborné knihy a internet
• jet si zalyžovat 

Jak využít prostor a čas

V minulém příspěvku jsme se věnovali co s čím pěstovat a nepěstovat, aby byla úroda co největší. Nyní se podívejme na to, jak v rámci jedné vegetační sezony ze záhonu dostat maximum. Každá plodina potřebuje totiž různě dlouhou dobu k odevzdání úrody a současně každé plodině vyhovuje k výsevu jiný čas. Pokud se takto naučíte přemýšlet a kombinovat, zvýší se vám sklizeň na záhonech několikanásobně a naučíte se využívat pěstovat plodiny, které jste možná ještě nepěstovali. Opět - toto není striktní návod, spíše vás chceme inspirovat k určitému způsobu pěstování.

Trocha teorie: předplodiny a ty další.

Plodiny dělíme na předplodiny, hlavní plodiny, následné plodiny a meziplodiny.

Předplodiny mají krátkou vegetační dobu růstu a zrání. Vyhovuje jim také kratší den a delší noc. Patří sem zejména ředkvičky, raná kapusta, rané kedlubny, hlávkový salát, špenát a hrách. Sklízíme koncem jara - v květnu, nejpozději v červnu.

Hlavní plodiny na záhonech rostou nejdelší část vegetačního období. Patří mezi ně okurky, rajčata, celer, sladká kukuřice, mrkev, petržel, pastiňák, brambory a květák. Některé z nich se vysévají bez předchozího výsevu - například petržel, mrkev nebo pastiňák.

Následné plodiny, jak název napovídá, vyséváme po sklizni hlavní plodiny. Tyto plodiny mívají kratší vegetační dobu a sklízíme je obvykle na podzim. Patří sem pozdní kedlubny,  pekingské zelí. Některé ale můžeme sklízet přes zimu nebo až na jaře dalšího roku - jako zimní salát, pórek, špenát nebo růžičkovou kapustu.

Meziplodiny mají kratší dobu růstu. Pěstujeme je současně s hlavními plodinami, které sklízíme později. Meziplodiny se sklízí dříve z toho důvodu, že mezitím hlavní plodiny vyrostou také do šířky a mohly by meziplodiny omezovat v růstu. 

Příklady hlavní plodina - meziplodina

Jako meziplodinu s hlavní plodinou je osvědčené pěstovat: 

• kedlubny - rajčata
• mrkev - pórek
• salát - celer
• okurky a růžičkovou kapustou
• raný salát - červená řepa
• rané kedlubny - mrkev - špenát
• hrách - růžičková kapusta
• kedlubny - ledový salát - ředkev
• raný salát - květák - pórek
• jarní špenát - rajčata - zimní salát
• ředkvičky - okurka nakládačka - česnek

A na co si dát pozor?

Podobných kombinací je mnoho, ale ne nekonečně. Některé plodiny se ale naopak nesnášejí - psali jsme již v příspěvku "co s čím". Jednak na sebe mohou přenášet choroby a škůdce a nebo se brzdit v růstu. Vyvyrovat bychom se měli například  fazole - cibule - hrachu. Rajčata určitě nepěstujeme vedle brambor kvůli plísni bramborové.

Na závěr vám popřejeme hodně pěstitelských úspěchů v nadcházející sezoně. Sice je leden, ale již je určitě čas začít nakupovat semínka, abyste měli v sezóně hodně hlavních plodin, předplodin, meziplodin i následných plodin :-). A samozřejmě je potřeba si na to pořídit pořádné záhony, třeba ty naše, WoodBlocX.

Chytré pěstování

Cílem většiny zahradníků je co nejvíce úrody za co nejméně práce na co nejmenší ploše. Pokud se člověk chce zahradničením bavit a není vyloženě masochista, chce to používat fištróna. 

O pěstování podle tratí jsme psali v předchozím příspěvku. Stručně - maximalizujeme sklizeň tím, že plodinám přirozeně dopřáváme zeminu podle jejich specifických požadavků. Nyní se ale podívejme na to, jak využít toho, že některé plodiny v kontaktu s jinými plodí lépe, než bez nich.

Synergie - různé plodiny na stejném záhonu

Dalším krokem je využít přírodní a přirozené procesy a pěstovat rostliny podle toho, kdy se jim nejlépe daří, a využít jejich snášenlivosti nebo naopak nesnášenlivosti s jinými plodinami. Právě v tom je ukrytý obrovský potenciál. Rostliny totiž vylučují do půdy a ovzduší určité látky, které ovlivňují růst sousedních rostlin i následující rostlinnou kulturu. Konec konců, synergie v matematickém vzorci znamená, že 1+1 je větší, než 2 ...

Úplně základní věc, kterou asi vědí všichni zahrádkáři, je nepěstovat opakovaně pěstování stejné plodiny na stejném záhonu. 

Vyšší úroveň tohoto je znát vzájemné vztahy rostlin, které chceme zasadit současně na stejném záhonu. 

Uvedeme několik příkladů. Nejedná se o striktní pěstitelské návody, spíš vás chceme inspirovat k zamyšlení a vyzkoušení vhodných kombinací i ve svých zahrádkách. 

Vhodné kombinace:

• Pažitka je vhodná na pěstování s mrkví i cibulí.
• Kukuřice a popínavé fazole - fazole se může pnout a kukuřice ocení  dusíkaté živiny dodávané bakteriemi žijící v hlízkách kořenů fazole.
• Silně aromatický celer bulvový vysadíme mezi košťáloviny.
• Česnek zvyšuje odolnost mnoha rostlin a chrání je před houbovými nemocemi (salát, mrkev, rajčata, okurky, jahody).
• Zelí se má rádo s rajčaty, kopr s mrkví.

Nevhodné kombinace:

• Cibule a česnek se nemají rády s luštěninami a košťálovinami. Okurky zase se ředkvičkami a rajčata s bramborami.
• Saláty není dobré kombinovat s celerem nebo petrželí.
• Obecně nepěstujeme po sobě plodiny ze stejné čeledi. Tedy řepa a špenát, kedluben a květák, kapusta a růžičková kapusta. 
• A třeba taková mrkev se kamarádí téměř se každým...

Ochranná funkce bylinek

Naopak výborné je použít bylinky jako biologickou ochranu zeleniny. Ty prospívají tím, že svými silicemi odpuzují škůdce. Některé dokonce zvyšují úrodu a zlepšují chuť zeleniny.

• Voňavá levandule odpuzuje mšice od růží. Sázíme ji také tam, kde se chceme zbavit mravenců.
• Máta díky intenzivní vůni působí proti mšicím. Chrání zeleninu i před dřepčíky. Máta peprná dokonce zlepšuje chuť rajčat.
• Tymián zasazený jako obruba květinového nebo zeleninového záhonu odradí slimáky a plže (to ale neznamená, že je 100% zastaví...).
• Pažitka je vhodná na pěstování s mrkví a cibulí, košťálovinami, salátem, okurkami a celerem.
• Bazalku vysazujeme (a konec konců i jíme) s rajčaty. Zlepšuje jejich růst i chuť, odpuzuje komáry a mušky. Příznivě ovlivňuje i cukety a okurky.
• Měsíček lékařský odpuzuje mšice, housenky, slimáky i mravence a zároveň chrání sousední rostliny před háďátky.

Co to je trať v zahradnickém žargonu?

V přesném slova smyslu je to zahradnický pojem označující, kdy byl záhon naposledy vyhnojen čerstvým hnojem. V širším kontextu nám určuje “vyčerpanost” zeminy či substrátu. 

Jaký to má vliv na pěstování?

Některé plodiny mají rády čerstvou půdu plnou živin, jiné potřebují pauzu - rok či dva (druhé a třetí tratě). Z toho vyplývá, že ideální je zahradničit s více záhony najednou, abyste mohli využívat  všechny tratě současně a pěstovat všechny druhy zeleniny každý rok.

První trať

Záhon byl na podzim vyhnojen hnojem nebo kompostem a ideálně zamulčován slámou nebo štěpkou. Díky mulči půda nevysychá, nerostou plevele a probíhá nadále “kompostovací” proces organických zbytků.  Na jaro máme tak připravený záhony pro rostliny potřebující hodně dusíku a zvládající i ne zcela rozložené organické hnojení. 

Které plodiny mají rády první trať:

Typicky prvotraťové jsou brambory, dýně nebo cuketa.

Dále určitě celer, patisony, salátové okurky, lilek, zelí, kapusta, květák, růžičková kapusta, čínské zelí, pórek. 

Samostatnou kapitolou jsou rajčata. Kromě "silné" půdy vyžadují pravidelnou zálivku (jinak začnou praskat) ke kořenům, ne na listy (jinak chytnou plíseň).

Druhá trať

Půda druhé trati je ještě velmi výživná, ale má již jinou strukturu. Všechny organické zbytky se změnily v humus a ubyl dusík. Obecně to je dobré pro kořenové zeleniny.

Druhou trať ocení tyto plodiny:

Obecně kořenová zelenina. Tedy mrkev, petržel, pastinák, ředkvička, ředkev, červená řepa, černý kořen, křen.

Dále pěstujeme brokolici, kadeřávek, kedlubny, salát ledový, špenát, fenykl, petržel, čekanku, cibule, pažitka, cukrovou kukuřice, paprika, melouny, okurky nakládačky, bob, fazol tyčkový a česnek.

Třetí trať

Půda již úplně orazila od náporu živin a obecně pěstujeme ty rostliny, které dusíku nepotřebují tolik nebo si ho umí vyrobit samy. Vhodnost plodin podle tratí není úplně dogmatická, může pochopitelně docházet k překrývání. Záleží také na kvalitě prvního vyhnojení a obecných vlastnostech půdy. 

Plodiny vhodné pro třetí trať:

Fazol keříčkový, hrách, ředkvičky, mrkev, špenát, salát hlávkový a trhací, polníček, bylinky na koření, zelené hnojení, jahodník, chřest (víceleté kultury). 

Dále můžeme nadále sít některou zeleninu druhé tratě, jako je mrkev, ředkvičky, špenát, cibule, fazol tyčkový a česnek.

U česneku pozor, neměl by se kvůli šíření chorob na jednom místě pěstovat aspoň 5 let.

A po sklizni třetí tratě nezapomene na zimu záhon zase vyhnojit…

Proč? Protože to má smysl.

Děláme záhony už nějaký ten rok a člověk si tak některých věcí všímá více. Proto mě velmi zaujal tento článek, který mi mluví z duše. Hlavní sdělení chápu jako “návrat k přírodě a moudrosti našich předků”. Nebo také možná “uměřenost a selský rozum”. Na první pohled nic objevného. Na druhý pohled mi ale došlo, že pro velmi mnoho lidí je to jen abstraktní fráze…

"Domácí" je více než BIO. Domácí zelenina nemusí totiž cestovat.

Naše podnikání, tedy prodej (zejména) vyvýšených záhonů, vlastně vzniklo ze stejného popudu. Po nastěhování do dlouho plánovaného vlastního domu jsem měl jasno v tom, že budu mít “domácí” rajčata, jahody, bylinky a další zeleninu. Tak jsem to znal z dětství. Obzvláště babička s dědou z Pošumaví měli kromě sadu, zeleninové zahrádky a záhumenky na brambory ještě tu více a tu méně domácího zvířectva. Zásobárna pro všežravce. Minimálně tři čtvrtiny jejich spotřeby jídla cestovalo na stůl maximálně 1 kilometr. A samozřejmě zásobovali i nás, do města. To už ale bylo kilometrů osm… I tak, pořád dobrý. A to i ve srovnání s BIO potravinami, které toto o sobě málokdy mohou říct.

Zdravý rozum především.

Ale zpět k onomu článku. Líbí se mi autorky přístup. Ani hystericky zelená a cokoliv-ariánská (byť možná trocha té hysterie je na místě), ani cynicky popíračská. V zásadě říká, že všeho s mírou a rozumem. Kdyby celá planeta přešla na veganství či jiné formy bezmasé stravy, nebylo by to pro ni o nic lepší, než kdybychom se živili jen masem. Obojí porušuje rovnováhu. Mnohem větší problém jsou stravovací módní vlny, kdy prudce roste poptávka po určitých komoditách, které pak monokulturně pustoší části planety. Mnozí asi viděli žluté Trabanty mezi doutnajícími budoucími plantážemi palmy olejné v Indonésii. Víme, jak a proč vznikl pojem banánová republika. Relativně nový fenomén je avokádová mafie v Mexiku. Žluté lány řepky u nás. A tak dále. Neméně špatné je to, že potraviny cestují na stoly spotřebitelů přes půlku zeměkoule. Uhlíková stopa jak hrom. Milovníci exotického ovoce by se mohli alespoň řídit tím, zda se k nám dostalo z Peru nebo “jenom” ze Španělska. A musíme v zimě jíst jahody nebo borůvky? Neudělá dětem stejnou radost nakrájené a třeba i oloupané jablíčko? Maruška a dvanáct měsíčků je myslím hezký příklad toho, co si o tomto mysleli naši předkové.

I jeden malý záhon umí udělat slušnou muziku. A příklady táhnou.

Pointa? Snažme se co nejvíce potravin vypěstovat doma nebo kupovat lokálně. Nevolám po tom se vrátit zpět do jeskyní a zemljanek. Ale kdyby všichni, kdo mají na zahrádce nebo terase místo aspoň dva metry čtvereční, si pořídili jeden záhonek, mohou si vypěstovat poměrně hodně zeleniny. Stačí si trochu nastudovat něco o osevních postupech nebo pěstování ve třech tratích. Díky tomu pak lze na jednom záhonu za rok stihnout až tři sklizně mnoha druhů zeleniny. Díky využití znalostí o prospěšných kombinacích souběžného pěstování plodin, náročnosti různé zeleniny na živiny a různé délky vegetace rostlin lze i na malé ploše průběžně sklízet od jara do zimy.

V dalších příspěvcích se tématu co kdy a jak pěstovat budeme věnovat podrobněji.