Osevní plány - co s čím?

Chytré pěstování

Cílem většiny zahradníků je co nejvíce úrody za co nejméně práce na co nejmenší ploše. Pokud se člověk chce zahradničením bavit a není vyloženě masochista, chce to používat fištróna. 

O pěstování podle tratí jsme psali v předchozím příspěvku. Stručně - maximalizujeme sklizeň tím, že plodinám přirozeně dopřáváme zeminu podle jejich specifických požadavků. Nyní se ale podívejme na to, jak využít toho, že některé plodiny v kontaktu s jinými plodí lépe, než bez nich.

Synergie - různé plodiny na stejném záhonu

Dalším krokem je využít přírodní a přirozené procesy a pěstovat rostliny podle toho, kdy se jim nejlépe daří, a využít jejich snášenlivosti nebo naopak nesnášenlivosti s jinými plodinami. Právě v tom je ukrytý obrovský potenciál. Rostliny totiž vylučují do půdy a ovzduší určité látky, které ovlivňují růst sousedních rostlin i následující rostlinnou kulturu. Konec konců, synergie v matematickém vzorci znamená, že 1+1 je větší, než 2 ...

Úplně základní věc, kterou asi vědí všichni zahrádkáři, je nepěstovat opakovaně pěstování stejné plodiny na stejném záhonu. 

Vyšší úroveň tohoto je znát vzájemné vztahy rostlin, které chceme zasadit současně na stejném záhonu. 

Uvedeme několik příkladů. Nejedná se o striktní pěstitelské návody, spíš vás chceme inspirovat k zamyšlení a vyzkoušení vhodných kombinací i ve svých zahrádkách. 

Vhodné kombinace:

  • Pažitka je vhodná na pěstování s mrkví i cibulí.
  • Kukuřice a popínavé fazole - fazole se může pnout a kukuřice ocení  dusíkaté živiny dodávané bakteriemi žijící v hlízkách kořenů fazole.
  • Silně aromatický celer bulvový vysadíme mezi košťáloviny.
  • Česnek zvyšuje odolnost mnoha rostlin a chrání je před houbovými nemocemi (salát, mrkev, rajčata, okurky, jahody).
  • Zelí se má rádo s rajčaty, kopr s mrkví.

Nevhodné kombinace:

  • Cibule a česnek se nemají rády s luštěninami a košťálovinami. Okurky zase se ředkvičkami a rajčata s bramborami.
  • Saláty není dobré kombinovat s celerem nebo petrželí.
  • Obecně nepěstujeme po sobě plodiny ze stejné čeledi. Tedy řepa a špenát, kedluben a květák, kapusta a růžičková kapusta. 
  • A třeba taková mrkev se kamarádí téměř se každým...

Ochranná funkce bylinek

Naopak výborné je použít bylinky jako biologickou ochranu zeleniny. Ty prospívají tím, že svými silicemi odpuzují škůdce. Některé dokonce zvyšují úrodu a zlepšují chuť zeleniny.

  • Voňavá levandule odpuzuje mšice od růží. Sázíme ji také tam, kde se chceme zbavit mravenců.
  • Máta díky intenzivní vůni působí proti mšicím. Chrání zeleninu i před dřepčíky. Máta peprná dokonce zlepšuje chuť rajčat.
  • Tymián zasazený jako obruba květinového nebo zeleninového záhonu odradí slimáky a plže (to ale neznamená, že je 100% zastaví...).
  • Pažitka je vhodná na pěstování s mrkví a cibulí, košťálovinami, salátem, okurkami a celerem.
  • Bazalku vysazujeme (a konec konců i jíme) s rajčaty. Zlepšuje jejich růst i chuť, odpuzuje komáry a mušky. Příznivě ovlivňuje i cukety a okurky.
  • Měsíček lékařský odpuzuje mšice, housenky, slimáky i mravence a zároveň chrání sousední rostliny před háďátky.