Lidé se dělí za dvě skupiny. Ti, co kompost mají, a ... ten zbytek.

Pokud jste v tom zbytku, ale chcete se přesunout do první skupiny, je brzké jaro ideální doba na založení kompostu. Pro zahrádkáře je kompost ne li povinností, tak určitě nutností. Zahrádka poskytuje spoustu organického odpadu, který by bylo škoda nekompostovat a připravovat se tak o zdroj vysoce kvalitního hnojiva. Takže pojďme si shrnout základní pravidla pro kompostování.

Založení kompostu: na stinném místě

Najděte si na zahradě stranou nějaké spíše stinné místo. Dno budoucího kompostu nemusíte nijak upravovat, betonovat, nebo vystýlat fólií. Je potřeba si ale zvolit způsob, jak prostor vymezit. Na trhu existuje spousta řešení - od plastových kompostérů, dřevěných systémů až po svépomocí udělané konstrukce například ze starého pletiva nebo palet. Důležité je, aby kompostovaná hmota měla přístup vzduchu nejen shora, ale i ze stran. Takže není vhodné ho ohraničovat neprodyšnou stěnou například z OSB desek nebo betonových panelů či tvárnic.

Vrstvení kompostu: pozor na příliš silné vrstvy jednoho materiálu

Na dno kompostu patří co nejprodyšnější materiál, aby kompost nezahníval a bakterie měly přístup vzduchu. Ideální jsou větvičky, štěpka, sláma a větší stonky květin. Proto je ho dobré zakládat nyní v předjaří, kdy k tomu můžete použít materiál z ostříhaných stromků, a ostříhané okrasné traviny. Pak tam již můžete přidávat cokoliv organického tak, jak vám to bude zahrádka nabízet.

Vrstvení odpadu na kompost má ale svá pravidla. Obecně platí, že je dobré směs odpadu promíchat a nevršit tam silné homogenní vrstvy, jako například vysokou vrstvu trávy z posekané zahrady nebo najednou všechno spadané listí. Klademe důraz na střídání suchého a vlhkého, vzdušného a hutného, zeleného a hnědého materiálu.

Vrstvy nepěchujte. Opět je za tím potřeba přístupu vzduchu pro aerobní procesy, které se bez něj neobejdou. Nepřehánějte to s listím z ořešáku. Dlouho se rozkládá a vůbec nevoní. Pokud se ho rozhodnete použít, tak jedině hodně "ředit" dalším organickým materiálem.

Nezapomeňte, že kompost je třeba jednou za čas přeházet. Také je dobré ho prosýpat hašeným vápnem a hlavně – ZALÉVAT! Správně založený kompost "topí", tedy zahřívá se. To je známka, že kompostovací procesy jsou nastartovány a vše směřuje k krásnému úrodnému kompostu.

Co na kompost patří a nepatří: kompost není popelnice

Na kompost ANO:

+ zbytky zeleniny a ovoce

+ čajové sáčky a vyluhovaný čaj sypaný

+ kávová sedlina

+ vaječné skořápky(rozdrcené)

+ čerstvě posečenou trávu a spadané listí

+ seno, sláma

+ lepenka a čistý starý papír

+ piliny, dřevní štěpka, kůra

+ uhlí nebo popel ze dřeva

+ sláma, podestýlka vašeho býložravého mazlíčka

Vaječné skořápky je lepší podrtit, rozkládají se totiž hůř, obsahují ale vápník a tím pomáhají správnému okyselení kompostu.

Na kompost NE:

- plasty, sklo, kovy či kameny

- chemicky ošetřené materiály (barvy, laky)

- sáčky z vysavače či jejich obsah

-zbytky látek

-plevele a rostliny napadené chorobami, nať z brambor

-kosti, odřezky masa a kůže

-stolní oleje a tuky

-popel z uhlí a z cigaret

-časopisy

-pecky a slupky z tropického ovoce

Vyhněte se také některým druhům rostlin (túje, vratič nebo pelyněk) a zbytkům vařených jídel.